Stručný nástin pomístních názvů Ústeckého kraje
zpracoval
Václav Vysoký
Úvod
Toto názvosloví uveřejňují již v této fázi zpracování vzhledem k mému stáří a s přihlédnutím ke svému zdraví s tím, aby se mohlo v budoucnosti v této práci pokračovat a postupně doplňovat jednotlivá hesla.
Tímto způsobem si dovoluji předložit veřejnosti a hlavně zájemcům o přírodu a místopis Ústecka seznam pomístních jmen Ústeckého kraje. Tento seznam by měl zrychlit vyhledávání jmen hlavně starších podkladů a jejich umístění do současné mapy. Proč uvádím i synonyma jednotlivých lokalit? – je to proto, že v různých pracích uvádějí autoři lokality podle různých map nebo podle ústního sdělení místních obyvatel a pak by bylo časově náročné a velmi pracné nalézt hledanou přesnější lokalitu nebo by byla identifikace nemožná. Existující synonyma uvádím většinou od roku cca 1700 po současnost – je zde ale nutno vzít v úvahu, že není v silách jednotlivce dát dohromady kompletní seznam pomístních názvů a jejich synonym a proto zde upozorňuji, že se jedná pouze o základní seznam, do kterého se dají dále doplňovat další jména, pochopitelně s výslovným uvedením kdo doplňky provedl a podle jakého pramenu (literární, mapový, www stránky, nebo ústní sdělení).
Katalog je zpracován v heslovité podobě a v řádkové verzi. Tento katalog (ještě v lístkové podobě) byl původně určen pro rychlé vyhledávání určení lokalit udávaných na „lokalitních lístcích a katalozích“ přírodovědného zaměření (zoologie, botanika a geologie) v návaznosti na současná pomístní jména. Katalog je v základě zpracován podle mého lístkového katalogu a postupně doplňován s využitím různých dalších podkladů (starší mapy, literatura různého zaměření, ústní podíní apod.) v jednoduché verzi Word a vyhledávání je tlačítkem Najdi (resp. Ctrl F) a vypsáním hledaného názvu s následným zmáčknutím tlačítka OK – řazení je abecední, jenom je nutno se pouze rozhodnout, zda se jedná o název sídla (město, sídliště, městská čtvrť, středisková obec, obec, osada, samota, kaple, kostel), obranné stavby a zámky (komenda, hradiště, tvrz, hrad, zámek a pod.), Oronyma (hora, pohoří, vrch, kopec, kopeček, údolí, rokle, rozhledna), nebo Hydronyma (prameny, potoky, řeky, rybníky, jezera, vodopády, vodní mlýny) a důlní díla (hlavně doly a šachty). Původně jsem uvažoval vytvořit souborný seznam, ale jeho obsáhlost některých písmen byl tak velký, že bylo výhodnější vytvořit dílčí „oborové seznamy“ a zde si vyhledávat v souborech podle jednotlivých písmen vyhledávaný název. U některých hesel (názvů) nebylo jasné do kterého orografického celku je zařadit a je zde použit pouze otazník (? = nepodařilo s zjistit orografickou polohu). U vodních toků nejsou většinou uvedené orografické celky, které si zájemce může doplnit podle kritérií, které jsou u nich uvedené, např. místo prameniště a vyjmenované obce, kterými daný tok protéká. Pomístní jména polí, luk, lesů, chráněných území, polesí, cest, pěšin apod. jsou uvedené v souboru Divers, který je ale pouze v počáteční fázi zpracování a vzhledem k jejich velkému množství je jejich zpracování dlouhodobá a podle mého nad síly jednotlivce. Navíc se zde často polohou neshodují jednotlivé lokality (jména) např. nejnápadněji se rozcházejí na současných turistických mapách oproti katastrálním mapám, nemluvě o historických mapách – tato jména postupně doplňuji a jsou zařazena do několika podskupin – např. lesy, chráněná území, prostory, cesty, které jsou označené symboly na začátku řádky. Znovu opakuji, že předložený seznam je živý a bude nutné jej dále doplňovat a proto některé soubory mohou být průběžně nahrazeny novými soubory s doplňujícími nebo upravenými údaji. V synonymech neuvádím anglické verze názvů lokalit, které se objevují v posledních letech hlavně na Internetu, protože se jedná pouze o technicky uvedená jména v praxi zatím nevyužívané.
Tato práce nemá být ani pokusem o onomastické zpracování Ústeckého kraje, ale uvádím zde pro zájemce některé práce řešící onomastické třídění pomístních jmen nebo odkazy na ně. Na tomto místě odkazuji zájemce na návod na onomastické práce v mikroregionu, regionu nebo na větším zájmovém území – viz ŠRÁMEK R., 1974: Metodický návod k výstavbě diplomové nebo seminární práce z onomastiky. – Zpravodaj místopisné komise ČSAV, ročník XV (1974), č. 2: 201-211. Francouzská škola pro zpracování chronologického roztřídění je uvedena např. v práci vydané v Paříži (1951) a napsal ji Jean BABIN pod názvem Les Lieux-dits de la commune de Boureuilles (Meuse), etude de caractérisation toponymique – zde je případ o zpracování izolačního jazykového typu, kde určit stáří anoikonyma je prakticky nemožné a kromě toho počet jmen na katastru jedné obce je relativně nízký, takže není možné dospět k významnějším obecným závěrům. Jako příklad pro matematické zpracování charakteristiky pomístních jmen najde zájemce např. v práci ŠEVČÍKOVÁ Z., 1977: Matematická charakterizace pomístních jmém (na materiálu z Poolšoví). – Zpravodaj místopisné komise ČSAV, ročník XVIII (1977), č. 1-2: 77-91. První díl „Slovníku slovanské lingvistické terminologie“ byl vydán v roce 1978 (1977); 554 str. a je uveden ve dvanácti spisovných slovanských jazycích a dále v angličtině, francouzštině a němčině.
Nakonec si dovolím upozornit na fakt, že na našich mapách se klidně objevují různá jména pro stejný potok, někdy i pro hory a to nemluvím o pozemcích, polnostech, lesích apod., někdy jsou potoky, rybníky, kóty a další místa nepojmenovány, jinde je údaj nejasný a stejná situace je i u lokalit popisovaných v různých článcích – z těchto důvodů jsou všude uvedeny zkratky podkladů ze kterých bylo jméno převzato. Ještě větší zmatek je u nadmořských výšek jednotlivých kót – co mapa nebo podklad to jiná nadmořská výška a to není rozdíl jen v desetinných číslech, ale často se jedná o metry i o desítky metrů – z těchto důvodů jednotlivé kopce zařazuji do terénu podle více orientačních bodů a vždy je uveden pramen převzatého jména. Bohužel i na současných internetových mapách, které mají většinou několik stupňů rozlišení, se ukazují u jedné kvoty v různých stupních odlišné výšky a někdy i názvy (které se ale často mění v různém období uveřejnění jmen – když stejnou mapu otevřeme, např. po několika měsících nebo letech, tak je často názvosloví některých kót odlišné a pak se dá jen těžko některá jména zpětně ověřovat, jak se to běžně děje u tištěných map nebo literárních prací, kde je odkaz jasný a neměnný.
Seznam pomístních jmen jsem sestavil do následujícího pořadí souborů:
(u všech souborů pomístních jmen jsou pak odkazy na podřízené soubory seřazené podle abecedy)
Použitá literatura a prameny
(Tento soubor je zařazen před soubory s pomístními názvy aby si zájemce mohl hned od počátku vyhledávat odkazy k danému heslu, který jej zajímá.)
Sídla od samot až po města včetně církevních staveb
(Zde jsem se pokusil o snesení jmen samot, osad, obcí a měst, větrných mlýnů, kostelů, kaplí a klášterů a vzhledem k tomu, že jsou různá další pomístní jména odkazována většinou na okolní obce /tj. myšleno sídlo od osady až po město/ bylo nutno tento soubor uvést jako prvý. U obcí jsem většinou také vložil prvý rok uvedení obce a případně současnou příslušnost ke střediskové obci)
Tvrze, hrady až zámky
(Zde je snůška pomístních jmen často uvedených jen v některé práci a jejich stopy jsou většinou již zaniklé (např. většina tvrzí, hradišť, komend a některých hradů, loveckých zámečků apod., když ale v současné době jsou z některých zámků nyní hospodářské budovy, správní budovy, archivy, muzea nebo bytovky apod. – zde je pro zájemce nutno sáhnout do odborné literatury a to nejen co se týče staveb jako takových, ale i do historické literatury týkající se naší i německé šlechty kde najdeme i podklady pro různé úpravy jednotlivých staveb, u zámků uvedených parků různého typu apod.)
Hydronyma – od studánek až po řekym včetně vodních mlýnů
(Zde jsou uvedené různé toky od potoků až po řeku Labe, rybníky, nádrže, studánky, prameny, vodopády apod., včetně vodních mlýnů, které jsou z vodohospodářského hlediska a také z přírodovědného hlediska v krajině velmi důležité a často silně ovlivňují svými náhony a náhonovými rybníky půdní vlhkost a faunu i floru v jejich okolí, i když jejich výskyt z urbanistického hlediska je také důležitý, ale vzhledem k jejich vodnímu pohonu jsem je přiřadil do tohoto souboru. U vodních toků často také uvádím jejich přítoky nebo průtočné nádrže a často se zde objevuje forma „Bezejmenný levo- nebo pravostranný přítok“, které se týkají potoků, u kterých se mi nepodařilo nalézt jméno.)
Oronyma – horym vrchy a jiné terénní útvary (např. údolí, skály)
(Zde jsou uvedena názvy od návrší po hory a pohoří, jednotlivé významnější skály, vyhlídky a rozhledny, údolí, rokle apod.)
Doly, lomy a výsypky
(Zde je nutno v budoucnu provést celou řadu doplňků a to hlavně u pískoven a hliništ, které byly dříve většinou u každé obce, mají často již zapomenutý lidový název nebo název podle majitelů a na mapách většinou chybí, nebo jsou např. na katastrálních mapách označené značkou pro lomy nebo pískovny bez názvu a jakýchkoliv podrobností.)
Divers jména – jména bez zařazení
(zde jsou zařazena jména, které se nepodařilo uvést do výše uvedených souborů.)
Přeji všem zájemcům o názvosloví Ústeckého kraje aby tato snůška jmen prohloubila nebo oživila jejich znalosti o Ústeckém kraji a doufám, že některé údaje budou i pro Vás zajímavé nebo Vám poslouží pro orientaci nebo oživení svých turistických vycházek (intravilány sídlišť, nadmořské výšky, vodní toky a nádrže atd.).
Seznam je zpracován podle následujícího schématu
A/ Prvé je uvedeno jméno, které je vyznačeno normálním typem písma nebo polotučně.
Vzor:
Chabařovice ....
Karbitz (= Chabařovice) .....
V prvém případě je uvedeno současné platné jméno.
Ve druhém případě je uvedeno synonym, (často německé jméno, lidový název nebo jiná verze názvu dané lokality nebo zeměpisného výrazu) a v závorce je uveden tvar názvu používaného v současnosti, nebo poslední známé platné jméno.
B/ Pak následují tři údaje a to zkratka názvu okresu kde se lokalita nachází (CV-Chomutov, DC-Děčín, LN-Louny, LT-Litoměřice, MO-Most, TP-Teplice, UL-Ústí n.L. a u Oronym je i CL-Česká Lípa, kam okrajově zasahuje České středohoří). Dále následuje v závorce zařazení do orografického celku kde se lokalita nalézá (např. ČS-České středohoří, DB-Džbán, DH-Doupovské hory, JP-Jesenická pahorkatina (také udáváno jako RP-Rakovnická pahorkatina), KH-Krušné hory, LH-Lužické hory, LP-Labské pískovce, PK-Podkrušnohorská kotlina, ŠP-Šluknovská pahorkatina, TK-Terezínská kotlina) a někdy čtyřmístné číslo mapového čtverce podle používané zoologické a botanické mapové sítě – zde může dojít někdy k omylům, protože vydávané mapy a práce jsou místy odchylné a je proto nutné si zpětně ověřit toto číslo, které ale není uvedené u všech uvedených hesel – tento problém se bude dále upřesňovat a doplňovat.
Vzor:
Chabařovice – UL (PK) 5349 ....
Karbitz (= Chabařovice) – UL (PK) 5349 .....
POZOR: Zde někdy může chybět údaj o orografickém celku a to vždy v případě, že není jasná hranice orografického celku a tím je nejasné položení lokality a pak je zde pouze zkratka okresu a čtverec mapy (např. UL (?) 5349), nebo u vodních toků není uveden mapový čtverec, tento je nutno odvodit podle místa průtoku potoka nebo řeky, u hesla uvádíme „?“. Čísla čtverců jsou podle různých pramenů, které si někdy odporují a nebylo v mých silách, abych u všech lokalit uvedl jejich zeměpisné souřadnice. Pokud se najde spolupracovník, který je schopen místo uvedených čtverců doplnit souřadnice, nabízím mu práva spoluautora.
C/ Následuje údaj o vzdálenosti místa od okresního města (většinou měřeno z některého náměstí okresního města: CV-Náměstí 1. Máje, DC-Masarykovo náměstí, LN-Mírové náměstí, LT-Mírové náměstí, MO-1. náměstí, TP-Zámecké náměstí, UL-Mírové náměstí) a u platného jména jsou i další podrobnosti o poloze lokality. U neplatných jmen (synonym) je udána pouze vzdálenost od okr. města. Vše bylo původně zpracováno podle okresních map vydaných po roce 1970 (viz použitá literatura) a zde je velmi nepřesné označení zvláště u okresu Most, kde ještě existoval zaniklý starý Most (odtud byly vedeny vzdálenosti) a tím jsou tyto vzdálenosti a směr odlišné od pozice současného nového Mostu – zde postupně provádím dodatečnou korekci u většiny hesel. U synonym nejsou uvedené upřesňující údaje. U zeměpisné orientace jsou ve zkratkách použité i názvy světových stran (J-jih, S-sever, V-východ, Z-západ) a jejich odvozenin (např. JZ-jihozápad, JJZ-jihojihozápad, ZJZ-západojihozápad atd.). U hesel s platným názvem je také uvedena jejich poloha k okolním lokalitám a v průseku těchto údajů dostaneme orientační polohu, kterou můžeme ověřit na mapách.
Vzor:
Chabařovice – UL (PK) 5349 – 7,3 km ZSZ od UL (J od Chlumce. V od ob. Soběchleby, S od Vyklic) ....
Karbitz (= Chabařovice) – UL (PK) 5349 – 7,3 km ZSZ od UL .....
D/ Na závěr hesla jsou v závorce uvedené prameny, podle kterých bylo heslo zpracováno – viz seznam použité literatury a pramenů a jejich zkratek.
Vzor:
Chabařovice – UL (PK) 5349 – 7,3 km ZSZ od UL (J od Chlumce, V od ob. Soběchleby, S od Vyklic) (ČS, HPN, JK, KH, KH-2, MZČ, NI, OT, OUL, P-2, P-3, P-4. P-5, SM, ULT, WS, ŽM).
Karbitz (= Chabařovice) – UL (PK) 5349 – 7,3 km ZSZ od UL (GS, JK, P-2, SM, ULT, WS).
Takto uzavřený celek je konečné zpracování uvedeného hesla, když jsou uvnitř textu používané některé zkratky (např. ob. – obec, osada). U potoků je někdy použita zkratka HVT (= hraniční vodní tok), HMZ (= hlavní meliorační zařízení) nebo VVT (= technická úprava vodního toku, včetně zakrytí apod.).
Všechna hesla jsou velmi stručná, bez větších podrobností. Proto jsou u každého hesla uvedené prameny kde si může zájemce najít další podrobnosti podle svých zájmů – např. u tvrzí, hradů, zámků, ale i u sakrálních památek najde zájemce všechny možné dostupné informace v odborné literatuře nebo v různých jiných pramenech, např. v současné wikipedii apod., ale vše je nutno utřídit podle více pramenů a často nezbývá nic jiného než si vybrat tu nejpravděpodobnější verzi, ale to tento seznam neřeší a ani řešit nechce.
Poznámka:
Obecně použité zkratky pro zvláště chráněné území podle zákona č. 114/1992 Sb. a příslušných Vyhlášek a jejich doplňků jsou: Velkoplošná chráněná území: NP = Národní park; CHKO = Chráněná krajinná oblast, PO = Ptačí oblast. Maloplošná chráněná území: NPP = Národní přírodní památka; NPR = Národní přírodní rezervace; PP = Přírodní památka; PR = Přírodní rezervace. Tyto zkratky jsou u chráněných územích potvrzených i po roce 1992. U starších chráněných území jsou udávaná označení podle použitých pramenů často jen jako „rezervace“ (ale často se jedná o již neexistující nebo navržené území k ochraně, ale nerealizované, ale uvedené v literatuře apod.); někdy se pro některá území udává i označení „VKP“ = Významný krajinný prvek. Nutno vzít v úvahu, že jsou pro určitá území zpracované BK = Biokoridory a BC = Biocentra, jejichž zachování má pro rovnováhu v přírodě daného regionu často větší význam než některé VKP, kde je často chráněn jen jeden nebo několik málo druhů rostlin nebo živočichů a ne celá přírodní diverzita a často se později zjišťuje, že se na daném nebo blízkém okolí s podobnými biotopy často vyskytují faunisticky i botanicky mnohem zajímavější a významnější druhy. Doplnění biokoridorů a biocenter je technicky velmi obtížné, protože na rozdíl od chráněných území neexistují o nich veřejně přístupné publikace nebo seznamy na www stránkách.